František Neužil

Narodil se 9. května 1907 na Jezerách (nyní Pozořice u Vyškova). Významný moravský spisovatel starší generace, který v letech 1933 - 36 působil jako správce české menšinové školy v Rybníčku. To už měl za sebou tři sbírky básní.

František Neužil na besedě v újezdské škole r. 1977

V Rybníčku však literárně debutoval, když zde napsal první svůj román "Země v průvanu", kde vylíčil boje o hlasovací právo v roce 1905. Román Země v průvanu vyšel v roce 1936 v Brně jako prémie Moravského kola spisovatelů. Napsal celkem 19 románů a knihu vzpomínek "Stříbrné vzpomínání". Psal o historii, ale také o životě sedláků a dělníků rodného kraje. Alespoň některé z jeho románů: Plemeno Hamrů, Prsten, Mezi námi noc, Královna Eliška, Zlomená pečeť, Bosý biskup z Libice. V roce 1977 byl spisovatel František Neužil na pozvání ve škole v Újezdě na vzpomínání a besedu se žáky a učiteli o jeho literární tvorbě. V roce 1984 přijel opět. A nikdy nezapomněl navštívit Mařenku Vlkovou (vdovu po řídícím Vlkovi), kterou znal ze svého působení v Rybníčku. Moc se totiž těšil na její předobré buchty.

Úryvek ze Stříbrného vzpomínání od Františka Neužila s názvem Románový debut:

Spravoval jsem tehdy v Rybníčku jedinou třídu, umístěnou pod naším bytem v přízemí. Žáčků bylo dvanáct, přicházeli do školy z rodin českých kolonistů, i ze smíšených manželství. Někteří uměli hovořit oběma jazyky, mnohdykrát jsem zaslechl o přestávce, že mezi sebou šeptají německy. Mimoškolní práce mnoho nebylo, středisko osvětové činnosti představoval v blízkém Újezdě osvědčený menšinář, řídící učitel Josef Vlk, kterému jsem vypomáhal při školních besídkách a při ochotnických divadlech. Mé manželce se zpočátku stýskalo, proto jsme skoro denně navštěvovali Vlkovu rodinu.

V Rybníčku na idylické jednotřídce jsem se za dlouhých zimních večerů začal vracet k literární práci .... Nejúčinnější ostruhy mi dával agilní Josef Koudelák, který působil v Renotách u Uničova na menšinové jednotřídce. Byl doslova posedlý osvětářskou prací a činností literární. Chrlil na mě při setkání výčitky, že trávím bezpracně večery pod petrolejovou lampou (opravdu jsme svítili petrolejem, elektřina nebyla ve škole zavedená).